Bylo, nebylo, ve Vrchlabí stával starý hostinec jménem Kufr. Místo to bylo veselé, plné tance, smíchu a piva, ale jednoho dne se mezi muzikanty doneslo, že hudba ztratila svou sílu. Rány bubnů už netřásly podlahou, basy byly mdlé a synťáky zněly jak pištění ježka v kleštích.
Lidé naříkali, že to musí být kletba, a tu se objevil starý horal, který pravil:
„To není jen tak! Sám Čert kdysi tady v Kufru zapomněl svůj pekelný kufr plný beatu. A dokud ho někdo neotevře, pořádná muzika se sem nevrátí!“
Odvážní DJové se tedy sešli, aby kufr našli a odemkli. Sotva však zvedli víko, vyvalil se ven žhavý basový mrak a ozval se pekelný dunivý zvuk, co rozvibroval sklenice na výčepu. Od té chvíle se v Kufru hraje hudba tak mocná, že i Krakonoš sám občas pokývne hlavou do beatu.
A tak se stalo, že jednou za čas se Kufr znovu otevře… a kdo přijde, zažije, jaké to je, když i čerti tancují!